Tak trochu se zpožděním, ale přece - vzpomínka na jednu z nejzdařilejších akcí této sezony alébrž jak jsme "zneužili" fantastické pohostinnosti Romana a jeho rodinného sídla pod frenštátskými skokanskými můstky ...
Tak
jsme nakonec uskutečnili varování, že slivovičku je třeba prověřit na místě a
první srpnový víkend se k tomu jevil jako ideální - většina "pilířů"
klubu vyslyšela Romanovo pozvání pod frenštátský skokanský můstek - a stálo to
za to.
V pátek po obědě dorazili do zahrádkářské kolonie (opravdu pod můstkem) Jirka
s Janou z Plzně (přes 500km). Na zahradě s krásnou chatkou se
již Roman s celou rodinou včetně psa připravoval na příjezd pegasí hordy -
gulášek v kotlíku bublal a soudek byl naražen. Odpoledne dorazil ještě
Leoš
se synátorem a nevyčerpatelnou zásobou pravé nasavrcké medoviny, trochu
později Tomáš z Ostravy. Místo největší skupiny (Marek, Křížovi, Tomis,
...) dorážely celé odpoledne jen SMSsky, že už jedou... Jak se později ukázalo,
pozdní příjezd byl způsoben závadou jednoho z „japonských“ strojů, kterýžto
nemaje daleko k celkovému výbuchu musel být po cestě „zgenerálkován“.
Ještě štěstí, že v doprovodu je vždy několik spolehlivých italských
strojů...
K večeru dorazili ještě Bóďa a René z Tábora taktéž se synem.
Mára rozdělil nová pegasoklubácká trika a mikiny z obřího báglu a zjistil,
že po této akci mu v kufrech na mašině kromě trenýrek a bot už nic moc
nezbylo... Ale dovezl a podělil všechny ke spokojenosti. Stan na zahradě rozbil
jen Leoš, ostatní se rozptýlili po chatě a přilehlém penzionu.
Večer ubíhal v konzumování skvělého guláše,
pivča, hutně prokládaného medovinou a zbytky slivovice – výborná příprava na
sobotní pečlivě připravenou vyjížďku, kde nás mělo čekat ještě zajímavé
překvapení.
Ráno jsme se shromáždili o trochu dříve oproti
plánu, dorazil ještě Milan a pár Pegas z okolí a vyrazilo se.
První zastávka
byla hned „za humny“ – na kraji Frenštátu, kde nás čekalo překvapení ve formě
Milana Lopraise a vítězné Tatry z rally Paříž – Dakar. Závodní stroj jsme
prolezli důkladně, poseděli v kabině a nechali si vysvětlit veškeré
finessy... Upřímně – absolvovat pouštní trasu v téměř „standardní“ kabině
náklaďáku je skutečně rachota jen pro nejtvrdší chlapáky... Těžko
představitelné.
Po prohlídce jsme se vydali přes Rožnov na
Pustevny, obhlédli turistické atrakce (třeba půjčovnu koloběžek) a vyrazili
dále na česko-slovenské pomezí. Cestou jsme ještě přibrzdili na závodech „
vodních snowboardistů“, resp. hochů, kteří se s vervou na snowbáči vrhali
z můstku do vody a vytvářeli zvláštní pleskající kreace. Na vyhlášené
chatě Kohútka (se zajímavým psím plemenem AKITA INU) jsme poobědvali a přes
zastávku u přehrady jsme sjížděli z výšin zpět do údolí. Od přehardy jsme
se ještě stačili „trhnout“, druhá část konvoje nějak netrefila jednosměrku. Po
chvíli čekání (a mobilování – Jana za řídítky Hondy stihla odbavit i hovor
v helmě a za jízdy – neuvěřitelné, holt bez manžela... ten byl ztracen
v druhé skupině...) jsme pokračovali. Po příjezdu do Frenštátu ještě většina
(už zase spolu) vyrazila na obhlídku skokanského můstku, dokonce došlo i na
výšlap až nahoru a malou enduro vložku na cestě zpět.
Večer jsme spořádali asi tunu opékaného kabanosu,
dopili pivo a vše, co ještě zbývalo, početli něco historických tiskovin ze
sedmdesátých let (to byla síla...) a později vyrazili na „druhou večeři“ do
hospůdky na nejvyšším kopci (teda tak se nám to jevilo...) v okolí.
Výborné papu, výborné pivo a první obrysy letošního Rumunska. Ovšem cesta
zpátky lesem stála za to, svítili jsme si mobilama a jednou baterkou, všichni
přežili ve zdraví. Plzeňáci se oddělili směrem na penzion (vyráželi brzy ráno
zpět na západ), ostatní ještě pokračovali na chatě do pozdních hodin.
V neděli se squadra po krátké vyjížďce vydala
k domovům, kam všici dorazili v pořádku.
Tak tedy – jeden z nejvydařenějších klubových
víkend
ů, obrovské poděkování náleží Romanovi a jeho rodině za fantastickou
phostinnost. Přesto, že takovýto nájezd pegasácké hordy na krásně udržovanou
zahradu a chatu musel být pro rodinku šok, neodpustím si kacířskou myšlenku –
co příští rok...? Myslím, že většina účastníků by byla jednoznačně za... Super
akce.
Jirka_Plz
Přidat jako oblíbený (37) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 1036
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.. |