Moto Italiane - Pompone Club

Tak to máme za sebou - šest motorek, Alpy, Dolomity, moře a jeden megasraz v italském Valle San Liberale za 6 dnů. Natočeno necelých 2000km a počasí vyloženě objednané - pokud pršelo, tak někde kolem, nás sluníčko neopustilo po celou dobu.

Nakonec se ve čtvrtek v Plzni srazilo 5 motorek - 3 Pegasa (Jirka H., Jirka Š., Marek), 1 Caponord (Milan zajížděl) a Zdeněk s Dragstarem. Pauzíroval Jirka L. vymlouvaje se na pracovní vytížení. Nicméně šestá motorka na sebe přece jen nenechala dlouho čekat, od Železné Rudy nás doprovázel po celou dobu Standa na silniční Hondě (původně jel někam úplně jinam, ale to je to kouzlo svobodné volby...). Sice se cestou dost nudil (našich maximálně 130km/h mu sem tam umožnilo dát na litrové Hondě i pětku, jinak to cmrndal 3-4...), ale vydržel a jen sem tam "ulítl"

V Rudě, kam jsem dorazili kolem 11.00 jsme si vystáli frontu na benzin jak za totáče (někdo by těm Němčourům měl zakázat přejíždět hranice za účelem tankování - samozřejmě i do kanistrů - že jim není hanba...!) a celník nás po odpovědi "jasně" na otázku "domů?" ani nekontroloval v domění, že mu právě projelo šest Němců... V pohodě jsme po kombinaci dálnice/ okresky a pár zastávkách v Německu dorazili kolem páté do vybraného kempu u Innsbrucku. Jirka H, Standa a Milan si pronajali obytný přívěs, zbytek rozbil vigvamy. Zdenkovi při parkování ujeli na vlhké trávě kola a lehce se opřel o výfuky - naštěstí nic vážného se nestalo. Něco jsme po zabivakování pojedli ze zásob (a zapili to plechovkovým pivem, které jsme našli v lednici ve vleku...) a vyrazili na točené a kafe do restaurace.

Ráno kolem osmé vyrazil Jirka H. s Milanem na snídani do místního penzionku (a la bufet), zbytek posnídal u stanů čaj, kafe a domácí zásoby. Kolem deváté jsme vyrazili zpět po dálnici na Insbruck a dále přes Brenner (tady nás trochu zaskočilo mýtné 8,50 EUR) do Itálie. Cesta ubíhala (dálnice) a vzhledem k časové rezervě jsme se rozhodli za Bolzanem sjet z dálnice a jet přírodním parkem přes Cavalese a S. Martino. Příroda nádherná, vyšplhali jsme se těsně pod 2000m a pak sjížděli zase dolů (až už toho točení měly ruce skoro dost, ale stálo to za to). Kolem páté jsme dorazili k vyhlášenému Motoristorante ve Valle. Počítali jsme dle dohody, že postavíme stany na přilehlé louce, ale vstřícnost Mauricia (vlastník restaurace a duše Pompone klubu) předčila naše očekávání - měli jsme k dispozici zdarma sousední budovu s pokoji a palandami, sprchou a místností na posezní. Navíc nám připravil večeři za 10,- EUR na jednoho, což bylo super a to jsme ještě netušili, že je to včetně pití (to bychom těch piv vypili asi víc...).

Při večeři jsme se dohodli, že ráno (sobota) se sbalíme komplet, nebudeme se vracet do Valle a ze srazu (který se konal 40km severněji v Pedaveně) pojedem rovnou k moři. Před devátou jsme vyrazili směr Pedavena a po mírném kufrování (tato část Itálie je skutečně hrůzně značená...) jsme v deset dorazili na místo hlavního srazu. Dali jsme si druhou snídani, vyzkoušeli místní pivo, sešli se s Attilou a dalšími s italského Pegaso clubu, odevzdali (konečně!) naše klubová trička, na oplátku jsme dostali malované talíře a samolepky (ač jsme neplatili vstup...) a prošli si přidruženou výstavu všech možných strojů. Zblízka jsme si znovu prohlédli Pegaso Stradu a na druhý pokuk už nevypadá tak špatně... Kluci si ještě u parkoviště uvařili jako správní Češi turka (prý se ty italský břečky nedají pít...), kolem jedné jsme se rozloučili s Attilou a Mauriciem a vyrazili směr moře.

Záměrně jsme jeli po okreskách a kupodivu bez jediného zaváhání jsme kolem páté dorazili do Lida di Jesola - krátce po dešti (mraky před námi doslova ustupovaly). Projeli jsme celé Lido a ne a ne narazit na nějaký kemp. Nakonec Jirka H. se šel zeptat do nějakého luxusního hotelu před kterým jsme zarazili. Ochranka vyskočila jak na pružinách - asi se vyděsili, co jim to tam leze, nicméně poradili dobře. Za 10 min. jsme zarazili ve 4* kempu Malibu Beach a po intervenci u šéfové jsme získali jeden obyťák (Jirka H. a Standa) a plac pro čtyři stany. Odměnou za náročný den bylo skvělé vycachtání se v podvečerním moři. Po sprše jsme ještě vyrazili na večeři a obchůzku večerním Lidem, kde jsme též nechali pár EURo za zmrzlinu, kafe a jiné blbůstky.

Neděle byla ve znamení klidu strojů, válení se na pláži, hodování, masáží (nějaká Thajka přímo na pláži naprosto výtečně ulevila našim zádům). Večer opět procházka do města, večeře v místní pizerii, nakoupení suvenýrů dětem, pivko a pořádné kafe u vleku a poslední doladění na pondělní trasu - vzhledem k tomu, že jsme nezískali povolení vstupu do fabriky v Noale (nějaké interní problémy) bylo rozhodnuto, že si projedeme Dolomity přes Cortinu a hoši (Standa, Jirka Š a Zdeněk), kteří ještě pokračovali na další sraz v Rakousku, si přejedou Grossglockner.

V pondělí jsme vyrazili kolem půl deváté a hned kousek za Lidem na jedné křižovatce, Marek, čuměje na ceduli napálil zezadu do Milana. Naštěstí to odnesl jen lehce promáčklý Milanův kufr, bilnkr a pár prasklých plastů na Markově Pegu. Asi za hodinu při tankování na dálnici Jirka Š. zase zavadil o stojící Pego Jirky H., kteréžto se poroučelo na bok na Zdeňkova Dragstara... Opět naštěstí jen zámek u kufru (opraveno na místě), pošramocená Jirkova H. helma (naštěstí visela na řídítkách, jinak by Dragstar dopadl hůř) a hejblá řídítka. Poté jsme si řekli - už dost a v pohdě jsme si projeli asi nejhezčí část celé cesty - trasa Belluno, Cortina, Toblach, Lienz, Kitzbuhel je skutečně naprosto úžasná. V Lienzu jsme se rozdělili - Jirka Š., Zdeněk a Standa vyrazili směr Grossglockner, my tři jsme vyrazili přes Kitzbuhel na Salzbug. Kolem páté jsme dorazili do Bad Reichenhallu. Vzhledem k tomu, že kluci - Marek s Milanem - chtěli ještě týž večer přejet hranice do ČR a zabivakovat někde u Budějic (aby v úterý dojeli v odpoledne domů), Jirka H. se oddělil a přes Rudu dojel před devátou večer až domů do Plzně. Tedy Lido (moře) - Plzeň na jeden zátah - a v pohodě. Milan s Markem nakonec skončili v chatičkách u Hluboké a v úterý dorazili též v pohodě domů.

Takže rekapitulace - kromě návštěvy továrny v Noale jsme stihli a užili si vše tak, jak bylo plánováno. Počasí nemohlo být lepší, ubytování jsme zvládli geniálně, stroje cestu zvládly bez ztráty květinky a i řidiči si užili (až na výše zmýněné menší peripetie - ale to k tomu patří) nádherných kilometrů. A ještě jsme se krásně zrelaxovali u moře. Po této zkušenosti jsme si všichni jisti - něco podobného budeme příští rok určitě opakovat.

Fotoalbum z akce - zde!!!

Přidat jako oblíbený (52) |

Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 788

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

< Předch.		Další >

[Zpět]

Design by Pegaso Club

Optimalizovano pro Mozilla Firefox